Kde právě jsme a co zažíváme?
2019
První den v Santiagu
Do Santiaga jsme přiletěli v pátek v noci a z letiště si vzali taxi resp. soukromý vůz. Mělo to hned tři důvody. Za prvé mi náš „domácí“ řekl, že z letiště nic tak pozdě nejezdí (což nebyla pravda). Za druhé jsme měli tak trochu obavu z města a demonstrací, které tady stále probíhaly. A za třetí jsme byli prostě tak unavení, že jsme už nechtěli nic řešit. Čekal na nás 1+1 mini byteček, kde jsme strávili ještě tři týdny. Byt se nacházel ve 30-ti poschoďovém paneláku a měl víc než 2500 bytů. Tak trochu králíkárna. Nicméně většina paneláků v Santiagu je vybavena bazénem (někdy i na střeše), posilovnou, prádelnou i grilem na střeše domu s krásným výhledem.
Ranní „vzrůšo“ aneb tak trochu nepovedený odjezd
Konečně nastal den „D“ – náš odjezd do Jižní Ameriky. To bychom ale nebyli my, kdyby se to neobešlo bez komplikací. Ranní vstávání se po skoro probdělé noci trochu nepovedlo a my měli cca 30 minut na dobalení a doběhnutí na bus. Aby toho nebylo málo, v tom spěchu jsem v pokoji zapomněla mobil a zjistila to až poté, co David zabouchl dveře od bytu a klíče již nechal tam. Hmm, co teď. Po 5-ti minutovém neúspěšném bušení na dveře nás nakonec zachránili sousedi zubaři, kteří šli zrovna do práce. Přelezla jsem přes jejich terasu a konečně jsem probudila spícího spolubydlícího. Promiň 🙂 Zbývalo asi 10 minut do odjezdu busu, ale všechno dobře dopadlo díky dobrým běžeckým schopnostem jedné poloviny naší výpravy. 🙂